Prezentační devatero

Ať vás čeká referát z občanské výchovy nebo obhajoba maturitní práce, přijměte toto devatero dobře míněných rad. Věřím, že vám pomohou vytvořit solidní prezentaci a zdokonalit se v tomto řemeslu, které vás bude provázet celým studijním - a zřejmě i profesním - životem.

1. Méně je více

Prezentační software - a PowerPoint obzvlášť - nabízí uživatelům nesmírné množství různých textových efektů, animací, ikon, předpřipravených výřezů postav, barevných šablon a schémat. Profesionální tvůrce prezentací jim ale odolá. Grafické efekty mohou vkusně doplňovat a zvýraznit zajímavý obsah prezentace, právě ten ale hraje hlavní roli a nesmíme ho animacemi ani křiklavými barvami překřičet. Volte elegantní, klidně spíše minimalistický, vizuální styl a zachovejte ho v rámci celé prezentace nebo série prezentací.

Místo bezcílného brouzdání nabídkou předpřipravených stylů si klidně vymyslete od píky vlastní; jednoduchý, ale osobitý a jedinečný, který vás může reprezentovat i napříč předměty.

2. Méně je více

Ne, tohle není chyba. Tuto větu je nutné mít na paměti v každé fázi tvorby prezentace. A tentokrát se doporučení týká textu. Skutečně není nutné ani žádoucí „překlopit“ do prezentace například celé odstavce z vašeho referátu. Prezentace zpravidla doplňuje a vizuálně obohacuje váš ústní projev. Na obrazovku proto vyberte jen to nejdůležitější - hlavní body a také třeba přesná čísla, o která by posluchač při drobném výpadku pozornosti mohl přijít.

Volný prostor, který nezabral text, můžete využít pro tabulky, grafy, schémata, fotografie - zkrátka pro názorný obsah, který svým hlasem předáte publiku jen těžko, a přitom by byla škoda mu ho nenabídnout. Zároveň mějte na paměti, že nechat na snímku trochu volného prostoru není chyba. Nechte svou prezentaci dýchat.

3. Divák je daleko

Vaše prezentace může být krásná na domácím monitoru, ale nezapomeňte, kde ji budete předvádět. Projektor s vysloužilou lampou pověšený daleko od plátna, navíc v místnosti, kde se svítí nebo větrá, dokáže s čitelností výrazně zamávat. Pamatuje proto na dostatečný kontrast pozadí a textu.

Uvědomte si také, že někteří spolužáci se na prezentaci dívají z poslední lavice. Pro čtení je to rozhodně méně výhodná pozice než pracovní křeslo ve vašem pokoji. Zvolte proto dobře čitelné písmo a velikost aspoň 24 bodů, pro nadpisy ještě větší.

4. Nepodceňujte volbu písma

Předchozí rada zmiňovala dobře čitelné písmo. Není to žádná alchymie, ale chvilka věnovaná výběru fontu se rozhodně vyplatí. Dlouhé a obzvlášť tištěné texty se lépe čtou při zvolení patkového (serifového) písma jako je třeba toto, ale jak už jsme si řekli, úmorně dlouhé texty do prezentace nepatří. I proto je vhodné zvolit písmo bezpatkové, které je jinak v delších textech vhodné třeba pro nadpisy. Porušení této zásady je možné, ale vhodné jen tehdy, když vás k tomu vede nějaký konkrétní tvůrčí záměr, například touha vizuálně odlišit nadpisy nebo citáty.

Desítky minut dumání nad exotickými písmy se spoustou kudrlinek mohou skončit zklamáním, když zjistíte, že text z dálky nejde přečíst, ve fontu chybí české znaky (velmi častý a nepříjemný problém) nebo vámi vybrané písmo není nainstalované v počítači, ze kterého budete prezentovat. První a druhý problém vyřeší jen změna písma, třetí můžete „obejít“ uložením prezentace do formátu PDF - přijdete ale o animace, pokud jste s nimi pracovali.

5. Myslete na hardware

Za úvahu stojí i formát (tvar) celé prezentace. Interaktivní tabule mají strany v poměru 4:3. Širokoúhlé projektory promítají obraz ve formátu 16:9, ale takových ve škole moc nenajdete. Prakticky výhradně v širokoúhlém formátu bude naopak nutné vaše dílo odbavit, míří-li na televizní obrazovku.

Pokud prezentaci nepřizpůsobíte technice, pro kterou je ve finále určena, uvidí vaše publikum černé pruhy a obraz se zbytečně až o čtvrtinu zmenší. Na tom, zda má třeba právě váš osobní počítač, kde prezentace vzniká, širokoúhlý monitor, naopak vůbec nesejde.

6. Nesázejte páté přes deváté

Ne každý má čas pustit si vaši prezentaci přesně tak, jak jste ji vyšperkovali - tedy se všemi animacemi, pozvolnými přechody a časováním efektů. Vžijte se do role spolužáka, který si před testem potřebuje všechno ještě rychle proklikat, případně si prezentaci doma vytiskl k pozdějšímu pročtení pod lavicí. Text ani obrázky byste neměli animovat přes jiné texty, raději vytvořte o snímek navíc.